Anatolský pastevecký pes se i v současnosti chová ve své zemi původu v podmínkách, jež se za poslední staletí prakticky nezměnily. V Turecku tito psi i nadále samostatně stráží a chrání stáda svých majitelů. Vzhledem k podmínkám , které panují v zemích kontinentální Evropy, zde toto plemeno dosud příliš rozšířeno není, ale poměrně značné popularitě se těší ve Spojených Státech, kde je dnes registrováno zhruba tři tisíce těchto psů. Setkáme se s nimi například i v Austrálii, kde se využívá ve své původní pracovní oblasti – strážení stád. Několik chovatelů anatolských pasteveckých psů je také ve Velké Británii.
V ostatních evropských zemích je chovatelů poměrně málo a i u nich je třeba se nejdříve důkladně informovat například na průkazy původu jejich psů. Import anatolských pasteveckých psů do zemí FCI totiž někdy probíhá poněkud chaoticky a řada jedinců bývá registrována v jiných plemenných knihách než knihách uznávaných FCI.
Tito psi se pak musí v České republice registrovat do pomocných registrů a bývá velmi obtížné najít pro ně partnery s dostatečným počtem známých generací předků tak, jak to vyžadují předpisy.
Anatolský pastevecký pes je molossem celým svým odvážným srdcem. Je to impozantní plemeno mimořádných vlastností, avšak v našem kynologickém světě je to plemeno dosud téměř neznámé. Je jen na chovatelích a majitelích těchto pozoruhodných psů, aby je dokázali představit veřejnosti v tom správném světle a v dostatečné míře. Pak lze očekávat, že si anatolci najdou stabilní okruh obdivovatelů, kterým bude vyhovovat jejich nezávislá a samostatná povaha a kteří dokážou ocenit jejich odvahu, soběstačnost , robustní zdraví – a v neposlední řadě také dlouhověkost, která je mezi velkými plemeny psů neobvyklá. Rozhodnout se pro molossa je věcí srdce, rozumu a odpovědnosti – a anatolský pastevecký pes rozhodně nezklame.